Tipy pro duševní hygienu během pandemie

Duševní hygiena neboli péče o duševní zdraví. Víte, proč je tak důležitá a proč ji nezanedbávat? A obzvlášť nyní v době pandemie?

Nedávno jsme oslavili Světový den duševního zdraví, pojďme si tedy připomenout, jak moc důležité pro nás je pečovat o své duševní zdraví. S dnešní těžkou dobou plnou nových překážek, stresu, informační zahlcenosti, je to důležitější než kdy jindy. Když máme rýmu, zalezeme si do postele, dáme si teplý čaj a do týdne je nám lépe. Co ale děláte, když je vám úzko? Když vás bolí „duše“? Jaký vliv má na vaše duševní zdraví současná pandemie?

Malý skok do světa vědy a vědeckých studií 

Souhrnná studie R.P. Rajkumara uvádí, že symptomy úzkosti či deprese spjaté s pandemií trpí až 28 % lidí po celém světě. Italská studie Mazza a kol., která se zabývala pacienty, kteří COVID–19 prodělali, ukazuje, že 55 % z dotázaných trpí po prodělání nemoci úzkostí, nespavostí, nebo jinou psychickou poruchou

Jak to vypadá u nás? Experti z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vypracovali unikátní studii, která probíhala v květnu, na počátku nouzového stavu. Výzkumu se zúčastnilo přes 3000 respondentů. Data nám ukazují, že riziko sebevražd se během krize zvýšilo třikrát, stejně jako počet lidí trpících depresí. Počet úzkostných poruch se zvýšil dvakrát.

To reflektují i data z Linky bezpečí, ze kterých vyplývá, že velmi poškozenou skupinou jsou děti a mladiství. Větší stres, obavy o zdraví své a svých blízkých. Nejistota a nedostatek nástrojů, jak situaci řešit. Nedostatek podnětů a sportovního vyžití. Ale i problémy v rodině a nárůst domácího násilí. To všechno zažívají mladí lidé. Příznaky středně těžkých depresí uvedlo ve studii 36 % mladých od 18 do 24 let. 

Čím je to způsobeno? Neznámá situace? Nejistota? Nebo spíše restriktivní opatření, jako izolace a omezení našich koníčků? Psychiatr a ředitel NUDZ Cyril Höschl, pro Echo24 uvedl: „Vnímám to tak, že se znovu vrací strašení ve veřejném prostoru. S tím zároveň přirozeně narůstají obavy lidí, určitá míra úzkosti a změny chování, které vyvolává.“ Vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie z téže instituce Petr Winkler vidí problém i v přetrvávající stigmatizaci duševního zdraví. Odbornou pomoc vyhledá pouze 25 % lidí trpících závažnou duševní chorobou. Toto uvedl v rozhovoru pro DVTV.

Jak na duševní hygienu? 

Na duševním zdraví je lstivé to, že není tak lehké ho zpozorovat. Kolikrát se v nás špatné pocity kumulují pomalu, a tak není lehké si všimnout, že se něco děje. Člověk s úzkostmi také na první pohled vůbec nemusí vypadat smutně. Mnohdy je to přesně naopak. Lidé si občas určité věci nalhávají, nebo si je tolik nepřipouštějí. 

Já jsem si sama pro sebe vytvořila pár pravidel, nebo spíš doporučení, které bych s vámi ráda sdílela.

  • Pohyb – o tom, jak pozitivní vliv má pohyb na naše fyzické a duševní zdraví, bychom mohli mluvit hodiny a hodiny. Zkuste si tedy najít chvilku, jděte si zaběhat, zacvičit, nebo se jen po obědě chvilku projít a nadýchat čerstvého vzduchu.
  • Pocity – být chvilku jen ve své hlavě je nesmírně těžká věc, sama také radši sáhnu po telefonu než chvilku přemýšlet jen sama o sobě. Zkuste ale věnovat třeba jen minutku tomu, jak se dnes cítíte a co by vám udělalo radost.
  • Přátelé – člověk dnes skáče z práce do práce, najít si čas na kamarády je těžší a těžší, ale stále je to pro nás velmi důležité. Buďte součástí skupiny a věnujte čas lidem, se kterými je vám dobře.
  • Pochopení – vnímejte své pocity realisticky, každý si můžeme dovolit mít špatnou náladu, důležité je, aby nepřevyšovala tu dobrou 
  • Pohoda – buďte na sebe hodní, nepřetěžujte se. To je asi to nejtěžší doporučení, ocenit sám sebe za dobře odvedenou práci, naložit si toho jen tolik, kolik zvládnu. Mít čas na kvalitní spánek, na vyváženou stravu. Ale také na něco nového, nové zážitky, nové chutě, nová místa. Vytržení z monotónnosti je totiž další účinnou zbraní v boji proti úzkosti.
  • Dělat radost zapojte se a pomáhejte, když někomu uděláte radost, budete ji mít také. A začít můžete třeba hned s námi na Fergo.

A to nejdůležitější na závěr. Mluvit! Pořádný pokec s přáteli či rodinou, je mnohdy lepší než kdejaké prášky. Najděte si každý den alespoň chvilku na rozhovor, u kafe, u běhu, jakékoliv jiné aktivity, nebo prostě jen tak. Uvidíte, bude vám líp!

Zde je možné najít další informace k tématu:

Kde je možné vyhledat pomoc?